U Jakuba

Kraj: Jihočeský

Okres: Jindřichův Hradec

GPS souřadnice: 49.0876333N, 15.2710142E

Rozhlednu U Jakuba naleznete zde: https://mapy.cz/s/fefuhukate

Dnes vás zavedu k Jakubovi, kterého najdete nedaleko Valtínova. Je to místo plné překvapení. Ale více vám už neprozradím. To si přečtěte v příběhu.

Jen co jsem vyskočil z Volváka, nestačil jsem valit očadla. Stál jsem na malém parkovišti plném aut. Přímo přede mnou stál parkovací automat a za ním byla pastvina, na které jsem k mému velkému překvapení nezmerčil ani jednu kámošku.

Jen co člobrdice naházela drobné do automatu, mohl jsem se začít toulat. Vydal jsem se zpevněnou cestou do kopečka, zvědav, kam mne cesta zavede.

Tlapkal jsem mezi parkovištěm a pastvinou. Než jsem se nadál, už jsem tlapkal mezi lesem a pastvinou. Tlapky mne nesly stále do kopečka, když se celé mé já zastavilo. Zničehonic, uprostřed kopce se mé tlapky zastavily a já netušil proč. Jak jsem tak stál na místě a dumal, otočil jsem kebuli. To co jsem zmerčil, mi vyrazilo dech.

Stál jsem uprostřed kopce a nestačil jsem valit očadla. Měl jsem svět jako na tlapce. Přes pastvinu merčil jsem louku. Za loukou merčil jsem místní hřbitov, rybníky a další pastviny. Tlapky se zastavily na místě, kde jsem měl svět jako na tlapce, ale cestou do kopce jsem svět kolem nevnímal.

Když jsem měl výhled v merku, když jsem měl člobrdici po boku, vydal jsem se po cestě dál. Tlapkal jsem jen chvilku, když se stoupání změnilo v rovinku. Jen co se stoupání změnilo v rovinku, už jsem tlapkal hlubokým lesem.

Chvilku jsem tlapkal vedle obory, chvilku jsem tlapkal lesem. Prohlížel jsem si místní přírodu, merčil jsem hluboký les. Co chvilku zmerčil jsem pěšinku, co chvilku zmerčil jsem pařez. Najednou jsem zmerčil širokou pěšinku a za ní jeskyni vedoucí do země.

To vám štěknu kamarádi, jen co jsem jeskyni zmerčil, už jsem svištěl kupředu, podívat se, co jen jsem to objevil. Sesvištěl jsem z lesní cesty, prosvištěl jsem pěšinkou. Přehupsnul jsem pařez který mi stál v cestě a v mžiku jsem byl u jeskyně.

Dosvištěl jsem k jeskyni s otevřenými dveřmi svádícími k návštěvě neznámých míst. Dosvištěl jsem k jeskyni ukryté v lese, ke které vede jedna široká pěšinka. Dosvištěl jsem k jeskyni, nad kterou se do výšky vyšší než vysoké tyčí rozhledna. Uprostřed lesa zmerčil jsem nejen tajemnou jeskyni. Já jsem uprostřed lesa zmerčil i rozhlednu.

Kebule mi nebrala, kde to vlastně jsem. Celý zvědavý vydal jsem se po boku člobrdice na důkladný průzkum. Vždyť místo, které mi nedávalo vůbec žádný smysl, to jsem musel prozkoumat důkladněji než důkladně.

Zamával jsem jeskyni chvostem na rozloučenou a vydal jsem se lesní cestou dál. Sledoval jsem rozhlednu, která se mi co chvíli ztratila z dohledu. Najednou jsem dotlapkal na rozcestí, kde jsem měl rozhlednu jako na tlapce.

Jen co jsem rozhlednu zmerčil, opět jsem nestačil valit očadla. Před rozhlednou zmerčil jsem prazvláštní domky, obrovského dřevěného syčáka a spoustu člobrdů, kteří chodili od stavení ke stavení a prohlíželi si okolí.

Dotlapkal jsem k rozhledně U Jakuba, která stojí uprostřed lesa a je obklopena spoustou nezvyklých míst. Dotlapkal jsem k rozhledně, která má vlastní občerstvení a kolem rozhledny je snad vše, co si svišti mohou přát. Našel jsem sviští hřiště, objevil jsem bludiště. Dokonce jsem objevil i tajemný vchod do podzemí.

Jak jsem se tak toulal kolem rozhledny, najednou jsem zjistil, že mi zmizela člobrdice, která mne a člobrdici na této toulce doprovázela. Ta už byla vysoko na rozhledně a kochala se výhledem. Prý měla svět jako na dlani. Merčila hluboké lesy, merčila pastviny, pole i louky. Merčila obce a městečka a dokonce prý zmerčila v dálce daleké i hory.

Zatímco já se toulal po zemi, člobrdice se kochala výhledem z výšky. A podle vyprávění bylo na co se koukat. Ne, že já bych na rozhlednu nemohl, ale má člobrdice usoudila, že klesání z výšin by pro mne nemuselo být snadné, tak se raději toulala se mnou při zemi. A určitě o nic nepřišla. Vždyť jsem jí provedl tolika zákoutími, jako snad ještě nikdy.