Schillerův kámen

 

Kraj: Jihočeský 

 

Okres: Jindřichův Hradec 

 

GPS souřadnice: 49.0367072N, 15.3055933E

 

Schillerův kámen naleznete zde: https://mapy.cz/s/culecorano

 

Dnes vás zavedu k Schillerovu kamenu, který jsem objevil při svých toulkách Českou Kanadou.

Byl krásný podzimní den. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky rozzařoval svět. Větřík lehce vanul, les krásně voněl a mne se toulalo, jedna radost. Nejednou jsem zaslechl zapět kamaráda ptáčka, nejednou jsem zmerčil stopy lesních kámošů. Den byl jako malovaný a já si tlapkal měkoučkou lesní cestou ve stínu vysokých stromů.

Tlapkal jsem měkoučkou lesní cestou do mírného kopečka. Po levé tlapce jsem měl oplocenku plnou mladých stromků. Po pravé tlapce jsem měl vzrostlý les. Pod vysokými stromy merčil jsem koberce mechu. Občas jsem zmerčil borůvčí, občas jsem zmerčil maliní. Často jsem zmerčil pěšinku vedoucí neznámo kam.

To se ví, pěšinky mne nenechaly v klidu. Jestli jsem minul první dvě. Ale po ostatních jsem svištěl s radostí a zvědavostí v kožíšku. Co chvilku jsem svištěl slalom mezi stromy po tajemné pěšince do hloubi lesa. Co chvilku jsem se vracel zpátky k člobrdici. Mnohokrát jsem daleko od cesty zmerčil stopy mých lesních kámošů, mnohokrát jsem se vyláznil v loužičce.

Dnes už nevím, kolikrát jsem se vydal po tajemné pěšince do hloubi lesa. Dnes už nevím, kolikrát jsem se vracel zpátky. Když jsem měl v merku mnoho pěšinek, zmerčil jsem za cestou, po které šla člobrdice, tajemnou širokou pěšinu.

V mžiku jsem byl na druhé straně lesní cesty. V mžiku jsem svištěl do mírného kopečka. Obsvištěl jsem pařez, prosvištěl jsem zatáčkou a za mladičkou břízkou jsem nestačil valit očadla.

Za mladičkou břízkou, jen mrňousek od cesty, zmerčil jsem balvan na balvanu. Před balvany zmerčil jsem skalku. Na skalce zmerčil jsem nápis Schillerstein  1 905.

Jen co jsem měl nápis v merku, prosvištěl jsem po pěšince mezi balvany. Usvištěl jsem několik rychlých kroků a dosvištěl jsem na skalku. Dosvištěl jsem do míst, kde bylo tolik tajemných zákoutí, že bych je nespočítal. Všude, kam očadlo pohlédlo, byla jeskyňka. Kde nebyla jeskyňka, byla pěšinka, která vedla do míst, kde byla jeskyňka na jeskyňce. Kde nebyla jeskyňka vedle jeskyňky, byla další pěšinka. Pěšinka, která vedla mezi další jeskyňky a zákoutí nebo na další balvany.

Prosvištěl jsem všechny pěšinky. Prozkoumal jsem jeskyňky, pěšinky i tajemná zákoutí. Vytlapkal jsem na balvany, kde z mnohých jsem měl svět jako u tlapek. Z jiných jsem měl parádní výhled do hloubi lesa ze super bájo voňavých lázní.

To vám štěknu kamarádi, objevil jsem místo krásnější než krásně a tajemnější než tajemné. Od pěšinky vypadal Schillerův kámen jako obyčejný balvan. Ale když jsem se vydal na průzkum první pěšinkou, kterou jsem zmerčil, nestačilo jsem valit očadla. Proto až se vydáte v mých stopách, sejděte z cesty a vydejte se pěšinkou mezi balvany. Poznáte tak místo plné skrýší a úkrytů. Poznáte místo, kde se pohyboval jeden z nejznámějších českých zbojníků Jan Jiří Grasel.



Tip na ubytování


Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Landštejnský dvůr. Podle recenzí má sice špatné hodnocení, na čem se však zakládá, to je mi dodnes záhadou. V restauraci vaří prima bašty, z pokoje jsem měl výhled na hrad. Chlupáči jsou v hotelu vítáni a dostane se jim pozornosti jako málokde. A co se obsluhy týče, splnila mne i člobrdici každé přání. Takže za mne super pobyt.