Graselova koupelna

Kraj: Jihočeský

Okres: Jindřichův Hradec

GPS souřadnice: 49.0412700N, 15.3055300E

Graslovu koupelnu naleznete zde: https://mapy.cz/s/bepovorug

Dnes vás zavedu do míst, která jsou spjata se zbojníkem Jiřím Graslem, v jehož stopách jsem se vydal při toulkách Českou Kanadou. Prvním zastavením, o kterém vám štěknu, bude rovnou Graslova koupelna.

Byl krásný skoro podzimní den. Příroda kolem mne se pomalu zahalovala do barev podzimu. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Větřík jemně vlál a dělal den krásným. Přesně tento den jsem se vydal do lesa proslulého tím, že se v něm ukrýval jeden z našich nejznámějších zbojníků.

Tlapkal jsem měkoučkou lesní cestou do mírného kopečka. Po pravé tlapce jsem měl krásný vzrostlý les. Pod vysokými stromy merčil jsem spoustu šišek, pařezů a koberce z mechu. Po levé tlapce jsem měl kopec, kde rostla spousta pidi stromů. Mezi pidi stromky merčil jsem koberce borůvčí a balvany ták velké, až mne přecházel zrak.

Byl jsem v nádherné přírodě a nevěděl jsem, kam se vydat dřív. Chvilku jsem svištěl slalom mezi vysokými stromy, chvilku jsem svištěl po pěšince vzhůru do kopce. Svištěl jsem opatrně mezi pidi stromky a dával jsem si velký pozor, abych žádný stromek nezašlápnul.

Svištěl jsem s radostí mne vlastní stále kupředu. Co chvilku jsem svištěl na kopec, abych se z pořádného balvanu podíval na svět, který mi v tu chvíli ležel u tlapek. Co chvilku jsem svištěl mezi vysokými stromy a koukal vzhůru k balvanům. Svištěl jsem místem krásným. Svištěl jsem místem dokonce ták krásným, že jsem nemohl zpomalit.

Tlapky mne nesly stále kupředu. Už jsem byl málem v hlubokém lese, když jsem těsně před prvními stromky zmerčil pěšinku vedoucí na kopec. Neodolal jsem a se zvědavostí v kožíšku svištěl jsem na průzkum. Svištěl jsem rychleji než rychle. Svištěl jsem ták rychle, až mi od tlapek odlétalo spadané listí. Svištěl jsem ták rychle, že mi ušadla plápolala na kebuli a očadla měla co dělat, aby pořádně promerčila místa, do kterých jsem ťapal.

Svištěl jsem kolem lesa, prosvištěl jsem zatáčkou. Najednou, přímo přede mnou, objevil se balvan větší než velký. Vedle balvanu většího než velkého byl další balvan, který co se velikosti týče, se prvním balvanem vůbec nenechal zahanbit. Na balvanech větších než velkých, byly další velké balvany.

Jen co jsem balvany zmerčil, nemohl jsem zastavit. Rychleji než rychle vydal jsem se kupředu. Usvištěl jsem mnoho rychlých kroků, skočil jsem pár vysokých skoků a už jsem byl na balvanu. Jen co jsem vyskočil na balvan, ucítil jsem super bájo vůni. Linula se z balvanu nejvyššího. Jenže jak balvan pokořit, to jsem netušil.

Omamná vůně lákala mne jako málo co. Nemohl jsem odolat. Vyskočil jsem vzhůru, ale nedoskočil jsem. Opřel jsem se předními tlapkami o balvan a zadními tlapkami jsem skákal. K mému překvapení ani tak jsem se na balvan nedostal.

S velkým sebezapřením velkého Fráji udělal jsem něco, co umí jen Rampepurda. Utlapkal jsem několik kroků vzad. Z dálky jsem si prohlédl svůj cíl. Najednou se mé tělo dalo do pohybu. Skočil jsem dlouhý skok. Za ním další a další. Už jsem byl skoro u kamene. Skočil jsem vysoký skok a zachytil se předními tlapkami. Užuž jsem chtěl výstup vzdát, když mé zadní tlapky několikrát hrábly a celé mé já žbluňklo do vodičky.

To vám štěknu kamarádi, já se ták lekl. Že na balvanu najdu super bájo vodičku, to jsem tušil. Ale že do ní žbluňknu, to jsem netušil. Myslel jsem, že do vodičky vkročím z rozmyslem. Ale jeden míní …

Koupačka byla opravdu moc bájo. Svět jsem měl z vodičky jako na tlapce a po boku jsem měl spoustu tajemných zákoutí.

Když se ke mne vyškrábala člobrdice prozradila mi, že se koupu v Graslově koupelně. Že byl Grasl postrach okolí, to jsem věděl. Ale že byl Grasl i navoněný sekáč, to jsem netušil. Co však tuším moc dobře je, že až se do těchto míst opět jednou vrátím, super bájo voňavou koupel v Graslově koupelně nevynechám. A také už nyní vím, že se budu muset držet daleko od člobrdice, protože vůně vodičky v Graslově koupelně je opravdu omamná.