Filipovy kameny

Kraj: Jihočeský

Okres: Jindřichův Hradec

GPS souřadnice: 49.0870803N, 15.2786003E

Filipovy kameny naleznete zde: https://mapy.cz/s/nefazopudu

Dnes vás zavedu k Filipovým kamenům, které jsem objevil v hlubokých lesích České Kanady.

Tlapkal jsem hlubokým lesem ve stínu vysokých stromů po měkoučké lesní cestě. Všude kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Co chvilku jsem zmerčil i mladé rozčepýřené stromky. Jehličnaté stromy doplňoval také mech a borůvčí.

Tlapkal jsem hlubokým lesem z mírného kopečka, užíval jsem si chvíli tady a teď a cesta mi šla krásně od tlapek. Kochal jsem se přírodou, co chvilku jsem se prosvištěl po pěšince do hloubi lesa, abych se jen o chvilku později mohl vrátit zpátky k člobrdici. Nejednou jsem obsvištěl pařez, nejednou jsem zmerčil balvan a ve chvíli, kdy jsem dosvištěl do zurčícího potůčku, jsem byl ten nejšťastnější chlupáč široko daleko.

Po rychlé koupeli a se spoustou bahýnka v kožíšku, vrátil jsem se zpátky na lesní cestu a po boku člobrdice tlapkal jsem hlubokým lesem. Protlapkal jsem několik zatáček, prohlédl jsem si spoustu stop od mých lesních kámošů, když se po mé levé tlapce objevila skalka.

Jak jsem skalku zmerčil, radostí jsem si povyskočil. Zamával jsem člobrdici chvostem na rozloučenou a vydal jsem se na průzkum.

Svištěl jsem ke skalce rychleji než rychle. Svištěl jsem ták rychle, až mi od tlapek odlétalo jehličí. Svištěl jsem ták rychle, že jsem v mžiku prosvištěl zatáčkou a ocitl jsem se v místě, kde jsem z největších sil zkoušel na místě zastavit. Tlapky prudké brždění tak tak zvládly. Přední tlapky se zaryly do země a zadní tlapky a celé mé já je tlačily kupředu. Udělal jsem dlouhou hlubokou čáru v zemi, jak jsem usilovně brzdil. Ale nakonec jsem zastavil.

Zastavil jsem se na místě, kde ve stínu vysokých stromů za nevelkou skalkou byl balvan na balvanu. Před balvany byl kopeček, který končil v potoce. Jen pár kroků od cesty zmerčil jsem i chatku, ale ta mne moc nezajímala. Zato balvany, ty mne nenechaly v klidu.

Pomalu a opatrně zkoumal jsem balvany vedle cestě. Nakoukl jsem do všech škvír, schovával jsem se ve skulinách. Nejednou jsem ze své skrýše štěknul na člobrdici.

Když jsem měl balvany v merku, vydal jsem se dál. Protlapkal jsem zatáčkou a najednou jsem zjistil, že sedím na cestě a překvapeně koukám před sebe.

Přímo přede mnou, jen za jednou zatáčkou, zmerčil jsem další skály a skalky. Merčil jsem skalní útvary, které na sebe navazovaly. Merčil jsem menší skalní útvary kolem. Merčil jsem spoustu zákoutí, puklin a škvír.

To vám štěknu kamarádi, Filipovy kameny, to je místo. Tady se skrývá jedna radost. Tak až se vydáte v mých stopách, nezapomeňte pevné botky, ať si užijete bájo dobrodrůžo bez úrazu. Terén tady není nejsnazší, ale stojí to za to.